Ekonomický růst se stává novým náboženstvím a zaklínadlem. Náš život stále více ovládají korporace, které stále více koncentrují své vlastnictví, aby mohly ovlivňovat stále více oblastí našeho života a zvyšovat naší závislost na nich.  Také stát by rád stále více řídil a ovládal náš život, chtěl by určovat co je pro nás dobré a co ne. A k tomu potřebuje peníze, proto stále zvyšuje naše daňové zatížení, za což nám nabízí jakési své služby, o kterých se domnívá, že je potřebujeme. Další díl peněz si odeberou dodavatelé energií, kteří stále zvyšují své ceny a ukrajují tak stále více z našich rozpočtů. Takže se dostaneme do situace, kdy podstatnou část našich nákladů jsou stále platby, jejichž výši ovlivňujeme minimálně. A o zbytek se perou již zmíněné korporace.
Důsledkem je, že stále více drancujeme zdroje, které nám poskytuje příroda, a naše nároky jsou stále větší. Takže jednoho dne některé zdroje nutně dojdou. To samé s elektřinou, na jejíž spotřebu klademe stále vyšší nároky a spotřebováváme ji více a více, takže jednoho dne musí nutně dojít k rozpadu sítě a blackoutu.
Nevěřím, že až se to stane, že se stát postará. Je tedy nejvyšší začít se zabývat otázkou soběstačného života, jak si ho každý může zařídit, protože na stát se spoléhat opravdu nedá.