Zde se můžete přihlásit k odběru novinek

Váš průvodce na cestě k nezávislému a soběstačnému bydlení.

V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

středa, 27 srpen 2014 18:25

Tipy na úspory elektřiny - pračka

Ohodnotit tuto položku
(3 hlasů)

Celkový pohled na zapojení
Přinášíme Vám první z tipů na snížení celkové spotřeby elektřiny a na snížení výkonové špičky spotřeby.

Praní prádla.  

Bezesporu činnost, bez které se neobejde žádná domácnost. Pračka je jedním z nejpoužívanějších spotřebičů v domácnosti, ale bohužel i jeden z nejnáročnějších na spotřebu elektřiny. Některé prací programy spotřebují i více než 2kWh elektrické energie na jeden prací cyklus a špičková spotřeba praček je až přes 2 kW. Poradíme Vám tip, který nám pomohl výrazně a přitom s minimálními náklady výrazně snížit spotřebu elektřiny pro provoz pračky. Je jednoduše aplikovatelný kdekoliv, nejen v energeticky nezávislém domě.

Všechny moderní pračky pracují s napouštěním studené vody, kterou si pak dle zvoleného programu ohřívají. Zjednodušeně řečeno, fungují vlastně jako obrovská rychlovarná konvice, pouze s tím rozdílem, že ohřívají na nižší teplotu než zmíněná konvice, ale zase mnohem více vody.  Na ohřev vody přitom vynakládají největší část odebrané elektřiny. Menší část spotřeby připadá na pohon pračky a ždímání.

Pračka jako velká rychlovarná konvice.

Pokud nalezneme řešení, jak z činnosti pračky odstranit ohřev, nebo ho alespoň minimalizovat, dosáhneme velkých úspor ve spotřebě energie. Nejen, že snížíme celkovou spotřebu elektřiny na prací cyklus, ale zároveň výrazně snížíme výkonovou špičku (maximální okamžitý odběr elektřiny může u některých programů přesáhnout 2kW), což oceníme při výběru měniče napětí ostrovní FVE, kde každý watt navíc jsou peníze (pro objasnění: měnič napětí v ostrovní FVE mění stejnosměrné napětí z panelů na střídavé napětí v našich rozvodech a jeho výkon by měl odpovídat nejvyšší výkonové špičce v naší domácnosti při možném souběhu spotřebičů, čím větší výkon měniče, tím je vyšší cena, proto jakékoliv trvalé omezení výkonu některého ze spotřebičů znamená možnost pořízení měniče s nižším výkonem a tudíž finanční úsporu při nákupu měniče). Snížení spotřeby wattů na prací cyklus znamená pro běžnou domácnost připojenou k distribuční síti jasně spočitatelnou úsporu. U ostrovní domácnosti to znamená úsporu wattů, které mohou ve větším množství znamenat úsporu při nákupu panelů (snížení jejich počtu) a úsporu při nákupu baterií (nákup nižší kapacity) a již zmíněnou úsporu při nákupu měniče napětí. Navíc u ostrovní domácnosti se v zimě, v období nízké výroby, hodí opravdu, ale opravdu J  každý ušetřený watt.

Jak na to?

Chceme-li vyloučit z činnosti pračky ohřev vody, máme dvě možnosti jak to provést. První je praní ve studené vodě. Výsledky praní v tomto případě zřejmě nebudou uspokojující, takže tuto možnost vyloučíme. Druhou možností je ošálit pračku tím, že do ní budeme napouštět teplou vodu a tudíž nebude mít potřebu ji ohřívat a tak nesepne ohřev.

Nejjednodušší způsob realizace je na přívodní hadici vody k pračce umístit klasický třícestný ventil a to buď klasický sprchový, nebo běžně používaný instalatéry. A na ten napojit vstup teplé a studené vody. Je vhodné pořídit třícestný ventil, který má stupnici teploty vody, abychom věděli, na jakou teplotu přívod k pračce nastavujeme co nejpřesněji. V našem případě máme obyčejný třícestný ventil ESSE s rozsahem teplot 45 až 70 stupňů. Tak můžeme regulovat teplotu vody pouštěnou do pračky.

Třícestný ventil s ukazatelem teploty
Propojení do koupelny
Tak, a když jsem to takto u nás udělal (tedy instalatér to udělal, já to jen vymyslel) a zkusil změřit skutečnou teplotu vody, která teče do pračky, tak jsem nestačil zírat. Nastavil jsem teplotu 60 stupňů a za třícestným ventilem byla pouze něco přes 50 stupňů, pak jsem nastavil 50 stupňů a za ventilem byla necelých 45 stupňů. Takže jsem začal hledat příčinu nesouladu nastavené teploty se skutečnou teplotou. Opakovaným měřením jsem zjistil, že velmi závisí na teplotě teplé vody přicházející do ventilu, čím byla vyšší, tím více se výstupní teplota blížila nastavené, ale přesto se vždy lišila.

Myslel jsem, že ventil je vadný a rozhodl jsem se ho reklamovat a volal instalatérovi. Vysvětlil mi, že třícestný ventil v ceně několika set korun (ten náš asi 1200,-) bude vždy nepřesný a značně závislý na teplotě vstupující teplé vody. To znamená, že 50 stupňů nastavených na ukazateli nikdy nebude 50 stupňů ve skutečnosti, ale bude teplota nižší v závislosti na teplotě, která přitéká ze zásobníku. Aby výstupní teplota odpovídala nastavené, bylo by zapotřebí ventil v ceně kolem 10000,- Kč, což už ztrácí smysl.

Takže jsme se museli smířit s tím, že skutečná teplota vody vtékající do pračky je vždy o 5 až 10 stupňů nižší než ta nastavená, nevíme však nikdy o kolik, jen odhadujeme. Také jsme zjistili, že voda se v pračce ještě ochladí, takže i kdyby do pračky vstupovala voda přesně 40 stupňů, tak se stejně ochladí v bubnu na nižší teplotu a topná spirála sepne, čemuž jsme chtěli zabránit.

Nezbylo nám tedy nic jiného než postupovat metodou pokusu a omylu a zkoušet různá nastavení ventilu. Po každé jsou podmínky jiné. Vodu totiž ohříváme v zásobníku na 500 litrů kotlem na dřevo (a v zásobníku je boiler na 160 litrů, který je ohříván vodou ze zásobníku) a tak teplota je pokaždé jiná (ohříváme jen v případě potřeby z důvodu úspory dřeva). Po krátkém zkoušení při cca 10 praních jsme rychle zjistili, že přesnost teploty vstupující do pračky nemusí být zcela shodná s tou, která je uvedena na praném prádle. Prostě, když pereme tzv. na 40 a v pračce je prádlo, co se má prát na 40 stupňů, tak na ventilu nastavím více (mezi 45 a 50 stupni v závislosti na teplotě vody v zásobníku). Do pračky pak jde voda o teplotě něco přes 40 stupňů po ochlazení v bubnu má zhruba těch potřebných 40 stupňů. Žádnému prádlu to nikdy neublížilo, když to byla teplota vyšší, a když je výjimečně nižší, tak spirála na chvilku sepne. Jedinou výjimkou je praní mimořádně citlivých kousků na 30 stupňů, nebo některých i na 40 stupňů, které by se při vyšší teplotě zničily. Zde raději použijeme klasický způsob praní s ohřevem studené vody. Ale takových praní je velmi málo a snažíme se jim vyhnout tím, že se nákupu takového oblečení již vyhýbáme. Většina praní se pak odehrává na 40 nebo 60 stupňů, kde výše popsanou metodu s úspěchem používáme.

Přívod vody k pračce
Teploměr na zásobníku
Možná se Vám to zdá příliš složité, ale není. Ventil stojí pár set korun, práce instalatéra na dvě hodiny a hotovo. Pak už jen vychytat přibližně vztah nastavené a skutečné teploty a je to. Důležité je, a to jsme se také museli naučit a zkusit to, nebýt otrokem údajů o teplotě od výrobců oblečení a nebrat je tak vážně. Jak jsem uvedl, s výjimkou jen opravdu citlivých tkanin, mírně vyšší teplota vůbec nevadí.

V praxi to probíhá takto: Maruška (moje milovaná manželka, co se mnou sdílí soběstačnou domácnost) chce prát kupříkladu na 40 stupňů. Otočím ventil na 50 stupňů a otevřu kohout přívodu teplé vody do pračky. To je vše. Pak se pere. Před mácháním buď zavřu kohout s přívodem teplé vody do pračky a zapnu přívod studené, nebo prostě vymácháme v teplé vodě. Nic víc, nic míň to není. Ze začátku je třeba na to myslet, ale velmi brzy se postup stane automatizovaným, že Vás ani nenapadne to dělat jinak.

Jaký je efekt?

Tak a jaký je tedy efekt? Například při praní na 60 stupňů bavlna je standardní spotřeba při ohřevu studené vody 1,2 kWh.  Při použití teplé vody o teplotě cca 60 stupňů klesne spotřeba na třetinu, tj. 400 W. Dvě třetiny spotřeby elektřiny tedy činí pouze ohřev vody, který vyloučíme. S nižšími teplotami se poměr vyrovnává a úspora spotřeby je při praní na 40 stupňů asi 50 %.  V ostrovním systému 400 až 800 W na jeden prací cyklus významná položka.  Teď na jaře a v létě to takový význam nemá, slunce svítí, je dlouhý den, tak energie je dost, ale na podzim a v zimě, kdy počítáme každý watt, je to pro nás naprostá nutnost.

Druhým efektem je omezení výkonové špičky. Špičková okamžitá spotřeba pračky může být i přes 2 kW (u naší až 2300 W), my ji použitím teplé vody významné omezíme na méně než 50 %, tím, že neohříváme vodu, takže maximální výkon odpovídá výkonu motoru pračky. Tím šetříme měnič napětí, který nemusí běžet na plný výkon.  Pokud bychom tuto metodu znali již při přípravě naší FVE tak jsme mohli pořídit místo měniče o výkonu 4.5 kW měnič například o výkonu jen 3 kW a ušetřit třetinu jeho ceny.

Použití v praxi.

V běžné domácnosti s klasickou přípojkou elektřiny je to způsob jak ušetřit za elektřinu (ovšem pouze v případě, že nemáte elektrický boiler, pak to asi nemá smysl). U ostrovních systémů je to nutnost jak si zajistit standardní civilizační vymoženost praní v pračce i s omezeným zdrojem elektřiny.

Na fotografiích vidíte naší pračku. Na další je přívod vody do pračky, kde vidíte dva kohouty. Jeden je na studenou vodu (standardní praní a máchání) a druhý jde z třícestného ventilu z nastavené teploty. Na poslední fotografii je třícestný ventil a jeho zapojení.

Soběstačnosti zdar a té energetické zvlášť. Váš Karel Otýs

Číst 3451 krát
Pro psaní komentářů se přihlašte