Zde se můžete přihlásit k odběru novinek

Váš průvodce na cestě k nezávislému a soběstačnému bydlení.

V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

neděle, 27 duben 2014 13:32

Rozhovor o energetické soběstačnosti pro Český rozhlas.

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Před časem jsme připravili rozhovor pro Český rozhlas - pořad Kupředu do minulosti. Český rozhlas se nakonec rozhodl rozhovor nezveřejnit. Přišlo mi škoda nechat rozhovor ležet v šuplíku (vlastně dnes už se rozhovory nedávají do šupláku, aledo složky v PC :-) ).

TTak ho zveřejňuji zde. I když většinu věcí z něj zde probíráme či budeme probírat, tak forma rozhovoru myslím zase o něco přiblíží důvody proč jsme se rozhodli být energeticky soběstační a jaké je to tak žít. Tak hezké počtení :-). 

Karel Otýs bydlí se svou manželkou a synem v energeticky nezávislém domě.  Jejich dům nemá žádné přípojky energií.  Elektřinu si vyrábí ve vlastní ostrovní fotovoltaické elektrárně, vodu získává z vlastní studny a jako zdroj pro zajištění tepla a teplé vody slouží dříví z lesa. Požádali jsme Karla o rozhovor, abychom zjistili, jak se v takovém domě bez přípojek žije.

Co Vás Karle vedlo k rozhodnutí žít v energeticky nezávislém domě?

Jistou dobu ve mně postupně dozrával názor, že život můj a mé rodiny stále více závislý na rozhodování jiných a že proto dělám věci, které musím a ne které chci. Jednalo se především o energetické společnosti - tzv. síťové dodavatele elektřiny, plynu a vody. Náklady na jejich dodávky tvořili podstatnou  část našeho rodinného rozpočtu, a byť jsme se snažili všemožně spořit, tak každoroční vyúčtování energií a následné vyčerpávající jednání o výši záloh bylo stále více stresující. Měli jsme pocit, že ať šetříme, jak šetříme, tak tyto společnosti si vždy přijdou na své. No a pak hrálo roli i to, že tyto společnosti mohou kdykoliv své dodávky omezit či zastavit, bez ohledu na negativní vliv na jejich zákazníky. Prostě vyvěsí oznámení, že nepůjde elektřina, či voda a hotovo. Důsledky je nezajímají. Pokud u nich argumentujete vzniklými škodami, odkáží Vás na své obchodní podmínky, kde je vše důkladně ošetřeno, samozřejmě v jejich prospěch. Jednotlivec prostě nemá proti nim šanci, je mu povoleno jen platit a platit. Druhým důvodem byla naše snaha o svobodu v rozhodování o vlastním způsobu života, o větší kontrolu nad ním, nezávisle na rozhodnutí někoho jiného. To byl ten podstatnější důvod.

Postupně v nás s manželkou zrálo rozhodnutí se nějakým způsobem této závislosti zbavit a veškeré energie si zajišťovat z vlastních zdrojů.

Dnes si již energetické zdroje zajišťujete vlastními silami. Jak to byla náročná cesta od rozhodnutí k realizaci?

Vlastně to bylo jednoduší, než jsme čekali. Rozhodli jsme se prodat náš tehdejší dům a najít si nové bydlení, kde bychom mohli své představy o nezávislosti realizovat. Shodou okolností jsme při hledání nového domu narazili na dům v lese, ke kterému nevedly žádné přípojky. Bývalý majitel ho využíval jako chalupu. Když jsme dům viděli, byla to láska na první pohled. Bývalá hájovna s vlastní zdrojem vody, bez elektřiny a les všude okolo. Nejbližší přípojný bod k distribuční síti 700 m. No prostě pro náš záměr ideální místo.

Začal jsem si opatřovat informace o možnostech zajištění výroby elektrické energie výhradně pro naši potřebu. Do té doby jsem byl naprostý elektrotechnický laik, jehož znalosti z oblasti elektřiny byly do té doby omezeny pouze na výměnu žárovky a jaksi jsem nechápal rozdíl mezi voltem a ampérem, nebo mezi proudem a napětím. Hledání informací a celková příprava trvala asi 6 měsíců. Tak dlouhá doba byla způsobena tím, že jsem se musel zorientovat v úplně novém oboru. Bylo potřeba kompletně zmapovat spotřebu elektrické energie v naší dosavadní domácnosti a optimalizovat skladbu spotřebičů a spotřeby pro optimální nastavení vlastního zdroje energie. Vcelku obtížný byl výběr realizační firmy. Jde o novou oblast, na které se snaží přiživit řada tzv. „odborných firem“ a najít někoho s referencemi, co má slušnou cenu a aby zároveň Vám byl schopen vše laicky vysvětlit, byla opravdu náročná anabáze. Do svépomocné realizace jsem se jako laik pouštět nechtěl. Přeci jen nám přišlo lepší řešení vsadit na jistotu odborné realizace, když na zdroji energie budeme zcela závislí. Příjemným překvapením bylo, že po měsících příprav, byla vlastní realizace odbornou firmou otázkou několika dnů. Pak přišel ten slastný okamžik prvního rozsvícení z naší vlastní elektřiny. Nicméně pro to, aby odborná firma mohla připravit optimální návrh řešení, je nutno si připravit co vlastně od systému očekáváte, jaký výkon, jaké přístroje budete provozovat, jak dlouho, jak často, jaký bude jejich souběh, a řadu dalších věcí. A to bylo to nejnáročnější. A ty za Vás žádná firma neudělá. Bližší popis této klíčové fáze přípravy by  vydal na samostatný rozhovor.

Mohl byste stručně popsat Váš systém pro výrobu elektřiny?

Jedná se o ostrovní fotovoltaickou elektrárnu. Na střeše jsou FV panely, které přeměňují energii ze slunce na stejnosměrné napětí. Spotřebiče jsou vyráběné na střídavé napětí 230V, takže vyrobená energie z panelů proudí do měniče, který přeměňuje stejnosměrné napětí na střídavé a odtud jde kabel do domovního rozvaděče a z něho již vedou standardní domovní rozvody do vypínačů a zásuvek, tak jak jsme všichni zvyklí. V případě, že je naše spotřeba nižší než výroba, je přebytečná energie ukládána do akumulátorů, odkud je čerpána v noci nebo v době, kdy je naše spotřeba vyšší než výroba (zejména v zimě).  Mezi panely a akumulátory je umístěn solární regulátor, který reguluje množství energie dodávané do baterek, aby nedošlo k jejich přebití a poškození. Pokud nastane situace, že pro naši spotřebu nestačí ani energie uložená v akumulátorech, zapínáme benzínovou centrálu, kterou akumulátory dobijeme. Taková situace nastala několikrát během zimy a lze ji omezit zvýšením počtu panelů a kapacity akumulátorů, nebo snížením spotřeby v době, kdy je výroba nízká. Svojí spotřebu vždy přizpůsobujeme možnostem zdroje, ne naopak jak je dosud většina tzv. vyspělé civilizace zvyklá. Jsme zastánci maximální jednoduchosti a pouze nezbytné automatizace. Projevuje se to například tak, že nemáme automatický start benzínové centrály.  Zapínám ji vždy manuálně na základě zhodnocení stavu energie v akumulátorech a výhledu počasí. Stav disponibilní energie nám ukazuje přístroj pod názvem baterry monitor, který v procentech ukazuje, kolik energie máme v akumulátorech k dispozici, tak vím, jak dlouho ještě vystačíme a jak se máme energeticky chovat v dalších dnech. Kouknu na stav akumulátorů, na výhled spotřeby a na počasí a podle se rozhodneme, zda je nutno zapnout centrálu, nebo stačí dočasně omezit spotřebu a počkat až bude svítit a baterie se dobijí ze slunce. Takovýto přístup nám umožňuje uzpůsobovat svoji spotřebu energie možnostem zdroje a žít více v souladu s možnostmi, které nám dává příroda.

Jaké spotřebiče tedy používáte, jste nějak omezeni proti standardní domácnosti? Změnil se Vám nějak v tomto ohledu život?

Otázkou je co považujeme za standardní domácnost.  To je vysoce individuální. My trvale celoročně používáme lednici, mrazák, TV, satelit, router na internet, veškerá osvětlení, čerpadlo ve studni, v zimě oběhové čerpadlo na kotli, notebooky. Využití pračky a žehličky řídíme podle počasí, snažíme se čekat na slunečné dny. Na jaře a v létě v době dostatku energie si můžeme dovolit používat téměř jakékoliv přístroje z důvodu přebytků výroby – například kávovar, topinkovač, vaření na elektřině. Při práci kolem domu využívám občas elektrické nářadí, práce s ním se také snažím plánovat na dny s dostatečnou výrobou. Samozřejmostí je energetická optimalizace jako pořizování úsporných spotřebičů (například naše lednice má spotřebu 0,6 kWh za 24 hodin), úsporného osvětlení (úsporky nebo LED svítidla) a zapínání spotřebičů jen když je využíváme – tj. minimalizace standby režimů. Pečlivě jsme vybírali čerpadla s co nejnižší spotřebou, nepotřebujeme TV s velkou úhlopříčkou, ta naše má spotřebu 30W. Řadu činností, kde jsme zvyklí na využití elektřiny lze bez problémů nahradit alternativou. Vaření na plynu, ohřev vody kotlem na dřevo, mixér ručním mícháním a podobně. Tak jak to dělali naši předkové. Velkou spotřebu má pračka, ale většinu energie spotřebuje na ohřev vody. Takže jednoduchým propojením zásobníku na teplou vodu s pračkou přes obyčejný třícestný ventil pouštíme do pračky teplou vodu a tím jsme snížili energetickou náročnost pracího cyklu na třetinu. Určitou dobu jsme mysleli ve watech, než jsme si zvykli na změnu životní stylu, ale osobně já ani moje manželka žádné omezení nepociťujeme. Opatření, která jsem jmenoval, by měla být asi součástí života v každé domácnosti, která usiluje o minimalizaci spotřeby energie. Na druhou stranu musím říci z vlastní zkušenosti, že pokud nemáte omezený zdroj, je obtížné se k větším úsporám donutit.

Jaké je cena ostrovní FVE? Vyplatí se mít vlastní výrobu elektřiny?

Omlouvám se, ale neuvedu přesnou cenu naší ostrovní elektrárny. Důvodem je, že naše podmínky směru a délky osvitu jsou mimořádně nepříznivé a tak jsme museli celý systém dosti předimenzovat. Tím se samozřejmě navýšila cena. Naprostá většina domů má podmínky osvitu výrazně lepší.  Ceny není problém zjistit z nabídky firem na internetu, rozpětí cen pro běžný rodinný dům se čtyřčlennou rodinou je někde mezi 150 a 350 tis. Kč za kompletní realizaci. Cena naší realizace se pohybuje nad horní hranici rozpětí. Zdůrazňuji, že mám na mysli ostrovní elektrárnu realizovanou na klíč pro trvale obydlený rodinný dům celou rodinou, nikoliv chaty či chalupy byť trvale obydlené. Zde jsou logicky nároky nižší. Konečná výše ceny je závislá na individuálních nárocích na množství a výkon spotřebičů a celkovém množství požadované energie. A také na tom, zda ostrovní FVE je využívána jako jediný zdroj energie, nebo pouze jako tzv. poloostrov zálohovaný v době nedostatku ze sítě.

K otázce zda se to vyplatí. Rozhodně není sporu o tom, že elektřina ze sítě je stále nejlevnější. Návratnost ostrovní FVE se velmi obtížně propočítává, protože s jejím využíváním dojde přirozeně ke značnému snížení spotřeby, ke kterému by jinak asi nedošlo. A pak máte spotřebu tak nízkou, že ekonomické propočty nedávají smysl. Například naše spotřeba byla v klasickém domě téměř 20 kWh za 24 hodin, dnes v ostrovním režimu je pouhé 3 KWh. To je ta hlavní úspora, vyplývající z nutnosti se přizpůsobit možnostem zdroje.

V našem případě je možné pro posouzení ekonomické výhodnosti použít také náklady na případné vybudování přípojky, které by převýšily cenu ostrovní FVE a ještě bychom platili za energii dodavateli.

Odborné firmy udávají návratnost 10, až 15 let v závislosti na tarifu jaký je brán pro porovnání.

Prostě každý má jinou motivaci a jiná měřítka pro hodnocení zda se to vyplatí.

Pro nás je hlavní pocit nezávislosti na vnějších zdrojích, fungující domácnost i v době poruch či odstávky sítě nebo v případě blackoutu. Nic z toho se nás už netýká, jsme v elektřině plně soběstační a sami si určujeme, kdy kolik energie spotřebujeme a kdy, aniž bychom za ní někomu platili.

Co se týká finanční náročnosti, je to vždy otázka preferencí ve výdajích. Když se mi lidé ptají na cenu FVE a odpovím jim, tak často slýchávám, že to je drahé a že nemohou něco takového dovolit. Pak zjistím, že si koupili drahé auto, sedací soupravu za desítky tisíc, nový drahý nábytek, lyže a podobně.  To mim přijde přirozené. Nám zase přijde přirozené tyto věci nevlastnit a investujeme do ostrovní FVE, kterou vidíme pro budoucnost rozhodně jako smysluplnější investici.

Co byste poradil těm, kteří uvažují o cestě k energetické nezávislosti?

Ať neváhají a vydají se touto cestou. Není to vůbec těžké ani ukrutné drahé, jak jsem slyšel v jedné debatě. Není nutné začít okamžitě jako my s čistě ostrovním systémem. Stačí si pořídit menší systém a na něm si ověřit smysluplnost a postupně tento systém rozšiřovat. Distribuční síť mít jako zálohu.  Postupně optimalizovat spotřebu a zvyšovat podíl FVE na celkové spotřebě. Takový systém je zároveň ochranou proti odstávkám sítě, výpadkům či  blackoutu. Až se svět vypne ze zásuvky tak bude dobré mít svůj zdroj. Rozhodně bych však poradil důkladnou přípravu, ta je rozhodující pro funkčnost i finanční náročnost.

Otázka na závěr. Jste energeticky soběstační. Máte další plány v soběstačnosti?

Ano. Dnes jsme soběstační v elektrické energii, vodě a zdroji tepla a teplé vody. Připravujeme se a shromažďujeme podklady k cestě směrem k potravinové soběstačnosti. Bude minimálně stejně těžká a výrazně delší než to dosavadní. Ale považujeme ji za smysluplnou. Je to stejné jako s energií. Nechceme být závislí na rozhodnutí někoho jiného, jaké potraviny pro nás vyrobí, aniž bychom věděli co v nich je. Chceme si zajistit potraviny sami, takové jaké chceme my, a ne takové jaké nám nutí korporace.

Číst 1401 krát
Pro psaní komentářů se přihlašte