Zde se můžete přihlásit k odběru novinek

Váš průvodce na cestě k nezávislému a soběstačnému bydlení.

V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

středa, 07 květen 2014 00:00

Slasti a strasti ostrovníka č. 4 - Na volné noze.

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Jako správný soběstačník jsem i já živnostník. Vlastně z lidí, o nichž vím, že žijí soběstačně, vlastně není nikdo, kdo by nebyl na volné noze. Standardní zaměstnání nějak k tomuto způsobu života nesedí. Vlastně to ani nejde.  Náš čas totiž není členěn takovým tím klasickým způsobem na práci, koníčky, rodinu, sport,…. Náš čas je jen jeden a v něm je vyváženo vše a momentálně převažuje vždy to, co je nejdůležitější. A to se nějak vždy přirozeně vyvrbí.

Teď máme jaro a to je asi pro nás nejnáročnější. Sezóna zakázek spojená se sezónou přírody – sázení, setí, a další jarní práce. Zároveň příprava dříví jako jediného zdroje tepla a teplé vody. A vedle toho ještě různé práce na domě- je totiž dost slunce a tím pádem dost elektřiny na použití pro elektrické nářadí. Je toho prostě hodně najednou, a pokud člověk nechce nic zanedbávat – nebo alespoň nijak moc zanedbávat, tak nezbývá než den prostě hodně natáhnout do noci, někdy až do rána.

Což o to, to u mě bylo běžné i „v minulém životě“. Rozdíl je však v tom, že nyní to dělám z vlastního přesvědčení, protože v tom vidím užitek, smysl. V minulém životě jsem takto žil, protože jsem dostával úkoly od zaměstnavatele a ten když viděl, že zvládám, tak přidával. Přitom tento rytmus práce nijak zvlášť neocenil, naopak, postupně ho začal, považovat za normální.

Tak už naštěstí nejsem zaměstnán, jsem na volné noze, nakládám sám sobě. Náročné jaro beru jako nezbytnost a samozřejmou součást soběstačného života. Vím totiž, že léto bude zakázkově slabší a budu se věnovat více našemu bydlení (více manuální a méně duševní práce), podzim bude takové malé jaro z hlediska práce, a pak přijde zima, kdy příroda usne a tím bude výrazně méně práce venku a bude čas opět na duševní práci doma v teple a čas na hlubší zamyšlení jak dál.

Prostě i v tomto ohledu to máme stejné jako naši předkové, kteří to zase měli od svých předků a těm tak nějak přirozeně nastavila příroda. A ta ví nejlíp co je pro nás dobré. To jen naše moderní společnost se jí snaží vzpírat. My tedy už ne a pozorně ji posloucháme, ve všem. Tak tolik dnešní jarní úvaha. Váš SK

Číst 1326 krát
Pro psaní komentářů se přihlašte