Mužská polovina naši ostrovní posádky se stará o dřevo na topení (kácení, řezání, …), o to aby elektrárna fungovala jak má (aby bylo to světlo a teplo), také o těžké práce na zahradě (nyní zakládání políček), donášku vody, dovoz hnoje, slámy, hlíny na záhony, o výstavbu různých věcí v okolí domu, a o různé přenášení těžších věcí kam je zrovna potřeba, nebo kam určí ženská polovina ostrovní posádky, opravy, a tak dále a tak podobně).

Ženská polovina naší ostrovní posádky má na starosti kompletní zajištění stravy včetně jejího výdeje, pro nás oba, případně přítomné děti a také pro naše dva psi a tři kočky – to už je pořádný úkol. Dále komplet kuchyň, údržbu domu uvnitř (mimo těžších prací), pak působí jako náš kulturní referent co má na starosti plánování kulturního vyžití, kontakt s veřejností, procházky se psi, pravidelné ošetřování zvířecí části posádky a občasné ošetření mé neb se často nějak zraním. Do zodpovědnosti za stravu patří i oblast znalosti a sbírání lesních hub (na což po složení zkoušek bude mít ženská polovina posádky i papír), no a pak také řídí celou naši domácnost, eviduje a připomíná úkoly, neboť můj organizační talent se nějak ztratil cestou do nového bydliště. No a určitě jsem na řadu věcí zapomněl.

Co je ale důležité. Ukázala se příroda a naši předkové rozdělili původně mužské a ženské role více než efektivně, o čemž se nyní denně přesvědčujeme (jistě by nebylo efektivní, abych jsem vařil guláš a M kácela stromy – myslím, že lépe je to obráceně). Váš SK