Zde se můžete přihlásit k odběru novinek

Váš průvodce na cestě k nezávislému a soběstačnému bydlení.

V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

pátek, 25 prosinec 2015 00:00

Deník ostrovní manželky č.17 - Vánoce a jaký byl vůbec mizející rok

Ohodnotit tuto položku
(3 hlasů)

Včera, na Štědrý den ráno, jsem poslouchala gregoriánský chorál a přitom připravovala sváteční snídani. Nějak mě napadlo usednout a něco sepsat. Jestli to byla moje první vánočka, pletená včera podle videa, a čerstvě upečený chleba, tak vůbec ne o jídle. Tohle všudypřítomné téma Vánoc svědčí jen o tom, kam jsme došli….ne k jesličkám, ale ke korytům.

Jen jsem se trochu zamyslela: Co hezkého a hlavně smysluplného jsem prožila tenhle rok a co jsem se hlavně naučila, protože od toho tady přece jsme.

Pro někoho spousta práce, pro mě radost. Tak namátkou:

Tak k tomu chlebu. Už skoro rok udržuji chlebový kvásek a s urputností sobě vlastní peču chleba v naší plynové troubě, kam jsme ovšem dodali žulový pečící kámen. Peču i jiné – třeba právě včera zmíněnou vánočku. Bylo to zase o výdrži a o té radosti, že jsem překonala vrozenou lenost a naučila se jedno z nejzákladnějších umění přežití.

Na jaře jsem našla jednu permakulturní zahradnici v našem okolí a společně jsme založili přírodní zahradu v lese! Máme bylinkový vrch a 3 navýšené záhony - spousta práce, ale počátek vlastní soběstačnosti! Těžká práce, ale tvořivá!

Přežili jsme ve zdraví i letošní strašné sucho a to jen díky mému Karlovi, který vozil vodu, aby naše čerstvě založené „latifundie“ nezašly. Zpětně vzato to vidím zase jako zkoušku výdrže, protože horší rok jsme si už snad ani vybrat nemohli.

A vůbec, zjistila jsem, že se nebojím nedostatku vody, že jsme s ní naučili zacházet tak, že jí máme dost - navíc můj skvělý manžel vymyslel a udělal to, co budou muset časem udělat všichni, když to takhle s vodou půjde dál: svod dešťové vody.  Funguje to!

Z naší adoptované fenky z útulku se vyklubal radostný člen naší rodiny. Nebylo to ale hned: cvičili jsme nejen na cvičáku, ale hlavně jsme si hráli a chodili do civilizace, protože tady v lese by z ní byl jen smutný hlídací pes. Stálo nás to spoustu nádherného času!

Kocourek Kubík, kterého jsem přesně před rokem přivezla pod stromek Karlovi, dorostl ve správného kocoura - je líný, tlustý a bojovný! Naše další dvě kočky jsou v pohodě a nehnou se z teplíčka domova.

Moji kobylku, která je dopředná, jsem konečně po dvou letech dovedla k tomu, že brzdí, když potřebuju - ale toho přetahování s ní! To mi stálo sil a zase té výdrže. 

Navázali jsme v průběhu roku přátelství s mnoha místními i přespolními, a to taky není jen tak. Vážíme si toho a pomáháme si navzájem.

A snad největším zázrakem bylo nečekané, bleskurychlé splnění mého největšího snu z dob před přestěhováním. Dopřáli jsme si návštěvu Krugerova národního parku v JAR v Africe a to z půlky pěšky, divočinou. Nádhera.

A bez naší zásluhy nám shůry přiletěli andílci v podobě našich vnoučat: dvě holčičky najednou v lednu a jeden chlapeček teď.

A když jsme u dětí. Ten náš nejmladší složil maturitu a studuje VŠ. To předčilo naše kdysi i ty nejdivočejší sny, ale nikoliv naše tajná přání, protože chlapeček je to originál a máme ho teprve od jeho 6 let, takže "ohýbat" jsme ho dřív nemohli!

A ještě k těm dětem . Je dobře jich mít víc. Ne proto, aby vás později živili. Na to spoléhat je ošidné. Ale proto, že alespoň s jedním z nich se domluvíte, když ti dva druzí zrovna nejsou na Vaší vlně.  To funguje spolehlivě- zrovna teď jeden přerušil spojení.

A nakonec zjišťuji, že se mi chce vyjadřovat k tomu, co každý den zažívám nejen u nás v lese. Veřejně a bez zábran. Co se mi asi tak může stát, když jsem v důchodu, na cestě k nezávislosti a v srdci tyto verše od Magora Jirouse.

„Píseň si zpívám, má jeden takt – s ďáblem se nesmí sjednat pakt!“

Tak to je dnes z lesa všechno. A do nového roku posílám všem spřízněným duším tohle poselství, které je každým dnem potřebnější!

Držte se! A napište mi, jak jste na tom vy – snad někomu  moje názory pomohou a jiné vytočí a napíšou mi proč. Mě to určitě potěší . A vůbec. Jsem tvor společenský a potřebuju odezvu na to moje psaní a dělání.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,">Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Číst 859 krát
Pro psaní komentářů se přihlašte