Zde se můžete přihlásit k odběru novinek

Váš průvodce na cestě k nezávislému a soběstačnému bydlení.

V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

čtvrtek, 26 červen 2014 00:00

Deník ostrovní manželky č. 12 - Příhoda s autem v příkopu.

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Je červen a já jsem už více jak měsíc zpátky z lázní a nic jsem do mého blogu nenapsala. Tedy sem tam jsem něco psala, ale na můj FB, což je pro mě rychlejší, neboť nejsem editor našich webových stránek, nýbrž manžel a ten byl vlastně celý tenhle čas zase pryč, za prací a tak jsme dohromady nic nezveřejnili.

Ale včera tady bylo večer zase tak krásně, že jsem tentokrát musela napsat jak á že divá zvěř ve zdejších lesích žije. Ale pak jsem si najednou vzpomněla na nedávnou povodeň a přívalové deště, které jsem poprvé zažila uprostřed přírody. Předcházel tomu ale ještě jeden pro mě docela zlomový zážitek:

 Protože bydlíme sami a v lese k tomu, bývá ještě pravidlo, že když se něco přihodí, tak zcela určitě když je člověk doma sám. A tady to, co ve městě, pokud se to vůbec může stát, proběhne zcela jinak.

Takže den před povodněmi jsem se krásně nachystala na vyřízení všeho možného ve městě, což je asi 30 km vzdálené naše bývalé bydliště. Když odjíždíte z naší samoty, vypadá to následovně: vyvenčit starého psa – letos mu bude 20 let! – zavřít ho do baráku, položit mu bílý koberec (oproti Cannes, kde mají červený) od pelíšku v pokoji až do chodby asi z 10 plen, zamknout normální dveře na 2 zámky, pak mříž na nich, otevřít vrata do lesa, zapřít je špalky, aby se nezavřely při couvání, vycouvat s autem, ve kterém si připadám jako v náklaďáku při mé velikosti, otočit se na úzké lesní cestě a nenabourat do stromu (už se jednou stalo.). Mezitím hlídat druhého psa, naši Peginu, která si myslí, že se jede na výlet a maže napřed, což je vzdálenost, že ji nevidíte. Pak přemluvit Peginu, aby zůstala doma, že přijdu. Dále zavřít vrata, zamknout vrátka a k vratům natahat postupně několik dřevěných zátarasů, aby vydržela nápor výletu milovného psa. To jsem udělala, vyjela – pro lepší představu: les kolem dokola, nikde živáčka… a koho nevidím 100 m od baráku ve zpětném zrcátku –  Peginku, hubu od ucha k uchu. Nějak ty vrata obelstila.  Vystoupila jsem, zamkla auto, Pegině domluvila a akci zopakovala, jen větší špalek vyměnila za kládu. A tak jsem se konečně rozjela povinnostem vstříc do města. Nikdy víc to neudělám, aspoň ne na lesní cestě: jedním očkem jsem mrkla dozadu a už jsem tam byla, v tom příkopu, který normálně vidím a respektuju. Zkusila jsem všechno možné – náhon na 4WD  jsem znala j do té doby jen z vyprávění, couvání, dopředu a až poměrně ekvilibristický náklon na pravou stranu a smrad ze spojky mě z auta vytáhly.

Peginka byla spořádaně doma a já sbalená na cesty, jako ta energie. Možná si řeknete, že to není až tak mimořádná situace. Ale když vezmete v úvahu polohu auta, v okolí ani noha, koho bych zavolala a taky to, že nejsem chlap a není mi už dvacet, tak to byla jedna ze situací, kdy člověku projde hlavou: Mám to zapotřebí? Nakonec jsem to vyřešila asi díky tomu, že jsem ženská. Všechny akce ve městě jsem odvolala, nic zásadního se tím pádem – doslova - nestalo a nakonec mě osvobodil místní hajný, kterého už tak nějak známe a dokonce byl v záloze ještě jeden, s traktorem.

Píšu to proto, že jsem měla radost jak malá holka nejen ze sebe, jak jsem to zvládla, ale hlavně z toho, že si lidé tady na venkově pomáhají fakt tak nějak víc a spontánně a hlavně, nic za to nechtějí, protože ví, že budou pomoc druhého taky někdy potřebovat

Na téhle a ještě mnoha jiných situacích, téměř denně, si uvědomuju, že jeden z hlavních důvodů, proč jsem tady, ne-li ten hlavní, sama ještě nevím, je ten, že tady se ukáže, jak na tom člověk je sám se sebou – fyzicky i psychicky. Tak zatím dobrý.

No a druhý den večer začaly ty deště a já stále sama doma.

Číst 1354 krát
Pro psaní komentářů se přihlašte