Když jsem včera poslouchala v rozhlase „ Kupředu do minulosti“ došlo mi najednou, co je vlastně žití na tzv. ostrově, čili v domě bez energetických přípojek.
Dnešní doba je tak moc o penězích a materiálnu vůbec, že i takové téma, jako je nezávislý dům, zvaný „ostrovní“ se vlastně jen vyčísluje penězi. Velmi okrajově se redaktorka dotkla toho hlavního: proč vlastně se člověk pouští do takové změny v době, kdy může žít v tomhle ohledu poměrně lehce. Věřím, že záměr pořadu byl hlubší, ale přes veškerou snahu se nakonec zúžil jen na technické údaje a peníze. A já jsem si při jeho poslechu uvědomila, co bylo u nás hlavním důvodem, proč se odpojit - soukromé vyjádření se ke stavu dnešní společnosti, jejíž jsme samozřejmě součástí, ale ne příznivci. Je to pokus o návrat k vnitřní svobodě, kdy rozhoduji já sám maximálně svobodně o tom, co chci já a ne ti druzí, v tomto případě hlavně stát na všech možných úrovních.
Není to ale útěk, ale odpojení se je vyjádření nesouhlasu se stavem světa a aktivní pokus o jeho zlepšení. Je to protest vyjádřený prací, snahou o změnu v realitě, kterou teď žijeme se všemi riziky, které každá změna přináší. O to víc, že nám zdaleka už není dvacet … Je to poměření se s vlastními vztahy a schopnostmi – se vším. Ale je to život naplno, dobrodružný a rizikový v tom nejlepším slova smyslu a hlavně obohacující. Ale je to pro dosud vnitřně živé lidi, kteří si uvědomují cennost času a chtějí žít, ne přežívat v pseudojistotách dnešní doby. Tedy pro ty, kteří jen nemluví a nejsou líní něco změnit.
Ve slově“ přípojka“ najednou vnímám i připojení na konzumní, pohodlný a sebezničující způsob života, který vedeme v těch našich rádoby bezpečných a jistých domečcích a bytečcícch s tou vodovodní vodou, odněkud připojenou a vyráběnou elektřinou, přiváděným teplem, s počítači - uchlácholeni „ jistotami „ dodávek všeho, konzumem. Ale o tom už se mluví tak nahlas, že to lze jen podotknout.
Já chci ale říct: Nemusíte hned na „ostrov“ se vším všudy, ale zkuste se zbavit závislosti na jiných a nebo na státě. Jen tak zjistíte, jak jste na tom se vším: se vztahy (hlavně), s fyzičkou i s hlavou. Prostě se vším.
Dívám se na označení „ostrovní“ a vybavuje se mi přitom, že tenhle ostrov může znamenat i ostrov uprostřed oceánu lidí, kteří nechtějí změnit své bezduché přežívání na aktivní cestu jen třeba tím, že teď hned, ne někdy potom, sníží svoji ekologickou stopu na Zemi. Tedy sníží např. energetickou spotřebu.
A o tom taky a nebo hlavně tenhle život „na ostrově“ je.
Tak zase příště!
